Kojení

Hlavní zásady

• podporovat kojení bez omezování délky a frekvence,
• zpočátku dítě pije velmi často (12 - 15x za den), zhruba po 6ti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost,
• platí zásada - kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá,
• nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky, obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy,
• aby dítě vypilo dostatek zadního tučného mléka, doporučuje se po propuštění z porodnice kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu, dítě si samo určí zda to bude jeden či prsy dva,
• po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě,
• odstříkání mléka musí být prováděno správnou technikou, kterou by matka měla znát již z porodnice, dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou,
• znalosti o váhové křivce a růstových spurtech kojeného dítěte (kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste ,což se projeví spíše na jeho délce než váze),
• váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší,
• kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne do 8. dne, jak se traduje,
• dobře kojené dítě má 6-8 pomočených plen, první čtyři týdny 2-4 stolice denně s pozdější možnou několika denní absencí,
• méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka,
• tak často tradovaná zelená stolice sama o sobě není známkou nedostatku mléka,
• nesprávným a zbytečným postupem při řešení nedostatku mléka je podání umělé výživy jako prvního opatření,
• bezpečným způsobem jak tvorbu mléka opět zvýšit je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci, kdy sekrece hormonu prolaktinu je největší,
• nesledovat jen váhové přírůstky, ale i růst dítěte,
• řídit se růstovými percentilovými grafy (hmotnostně-výškový a délkový),
• odstranit staré praktiky nepříznivě zasahující do kojení (časové omezení délky kojení, časné zavádění příkrmu, dodržování Finkelsteinovy formule, kontrolní kojení, odstříkávání když to není nutné, dezinfekce bradavek),
• umět řešit problémy vzniklé při kojení (problémy s množstvím mléka, problémy s prsy...),
• kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, není nutné zvyšovat kalorickou potřebu ani množství tekutin,
• ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle s pozdějším zaváděním příkrmu,
• matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek,
• existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována; běžná antibioitika, léky proti bolesti, teplotě dítě neohrozí,
• kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, pokud se cigarety nedovede vzdát, měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení,
• kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod.